Partnerská škola




Vzhledem k velikosti Plánické školy bylo velkým problémem najít v sousedním Německu vhodnou partnerskou školu. Nakonec se to podařilo a v roce 1994 začíná partnerství naší školy a školy v německém Rodingu. Počáteční kontakty byly velice nesmělé. Také první setkání našich a německých dětí, které se uskutečnilo v listopadu 1994, bylo trochu rozpačité. Postupně se ale začaly jazykové bariéry lámat a přátelství a spolupráce pokračuje dodnes. Hlavní zásluhu na rozvíjení vztahů obou škol mají dvě paní učitelky – za naší školu paní učitelka Jana Kantorová, za německou školu paní učitelka Martha Erlmaier.





V letech 1995 – 2000 se zástupci obou škol pravidelně navštěvovali. Klatovské děti a učitelé poznali město Roding a okolí, partnerskou školu – prohlédli si učebny, seznámili se se systémem výuky v Německu a zúčastnili se vyučování, děti měřily své síly ve sportovních kláních a poznávaly německé prostředí. Děti a učitelé z Rodingu zase poznali Klatovy, jejich okolí a naší školu. Prostřednictvím německých přátel jsme měli možnost ukázat naší školu i učitelům ze vzdáleného Islandu. Bylo to
pro obě strany zajímavé setkání.






V letech 2000 – 2002 se spolupráce mezi oběma školami omezila bohužel jen na přání k svátkům. Ochlazení vztahů bylo způsobeno výměnou vedení školy v Rodingu a odchodem některých učitelů a dětí z této školy. V listopadu 2002 přijalo pět učitelů a pět žáků naší školy pozvání na oslavy 40. výročí školy v Rodingu. Tito zástupci dojednali také další spolupráci
mezi školami – vzájemné poznávání našich měst, životního stylu a zvyklostí. Pro naší školu znamená tento společný projekt mimo jiné i úkol postupně seznámit německé děti s městy Klatovy, Plzní a Prahou. Německá škola nás naopak seznámí
s Rodingem, Regensburgem a Mnichovem.







První etapu projektu – poznávání Klatov a Rodingu – se podařilo úspěšně zrealizovat v roce 2003. Obě strany připravily pestrý program a společná setkání se skutečně vydařila. Kromě prohlídky obou měst nechyběly často záludné úkoly. České
i německé děti ale vše výborně zvládly. V témže roce zástupci učitelů z Rodingu oslavili společně s námi 140. výročí založení Plánické školy. Projekt pokračoval v listopadu 2004 poznáváním Plzně, v květnu 2005 naší návštěvou Regensburgu,
v květnu 2006 společnou návštěvou Prahy a v roce 2009 společnou návštěvou Mnichova.






Společný výlet do Prahy

Už třetí rok probíhá mezi naší školou a školou v Rodingu projekt, který nám i našim německým přátelům umožňuje poznávat  naše nejbližší okolí. My pak máme ještě navíc možnost zdokonalovat se v konverzaci. Podle mého názoru je úplně něco jiného  sedět v lavici a učit se němčinu, než používat tento jazyk v praxi, v přímém kontaktu s tím, kdo ho používá od narození. A co už náš  společný projekt přinesl? Shromažďování materiálů o městech, jejich přeložení do němčiny, úprava a uspořádání informační  brožury pro naše kamarády v Německu. Podobné materiály, které jsme dostali od žáků z Rodingu, jsme si museli také pročíst a částečně i přeložit. No a pak jsme vyrazili přímo na návštěvu do jednotlivých měst. V prvním roce jsme si společně prohlédli  Klatovy a Roding, ve druhém roce Regensburg a Plzeň, ve třetím roce /to je letos/ jsme našim kamarádům ukázali Prahu a všichni  se těší už na podzim, kdy se pojede do Mnichova. Já jako žákyně deváté třídy se už do Mnichova bohužel nepodívám, ale všechny  tyto akce mi hodně pomohly lépe používat němčinu /doufám, že nejenom mně/. Můj dík
za tuto možnost patří učitelkám němčiny a zároveň škole v Rodingu.
Daniela Červená (9.A)


















Máme vlastní knížku

(červen 2006)

Jedním z výsledků spolupráce našich dvou škol a také spolupráce Gymnázia v Sušici a reálky v Kötztingu je společná
česko - německá kniha s názvem To co nás vzrušuje, přesahuje hranice. Žáci čtyř výše uvedených škol si v ní předávají své myšlenky, přání a zkušenosti, ale také problémy, starosti a obavy na témata, která je vzrušují. To vše v básních, vyprávěních, krátkých příbězích, pojednáních a kresbách.
Po roce práce je knížka na světě. Přečtěte si krátkou ukázku (česká verze):








LÁSKA (Daniela Červená, ZŠ Klatovy, Plánická ul.)

Je sladká, je hořká, je k smíchu,
ke spáchání nevinného hříchu.
Také k slzám dovést může,
kdo je jí polapen, kvete jako růže.
Kdo jí nepoznal, cítí se sám,
nenaučí se tak nevinným hrám.

Ona je silná a umí se prát,
kdo ji pozná, má ji vážně brát.
Pomůže ti v nejhorších chvílích
a dokáže Tě navést na cestu ke správnému cíli.
Může být všude a ty ji přesto nevidíš,
když ji má jiný, tak mu ji závidíš.

Někdy Tě potká a zůstane,
s ní pocit štěstí Tě nemine.
Někdy Tě potká a jde dál,
přesto má moc jak sám král.

Společný výlet do Mnichova

V úterý 5. května jsme jeli se školou na výlet do Mnichova. Sraz jsme měli v 5:45 u hradeb v Jiráskově ulici. Když přišli poslední opozdilci vybrala si paní učitelka Kantorová od všech 4 Eura na vstup na Televizní věž a do kostela sv. Petra. Při cestě do Mnichova jsme nabrali dívky ze školy v Rodingu. S některými dívkami jsme zkoušeli mluvit. Šlo to celkem těžko, ale nakonec jsme si porozuměli. Přibližně v půlce cesty jsme si udělali zastávku na benzinové pumpě. Každý si mohl vzít pití
a pečivo, které s sebou vzala škola z Rodingu. Když jsme přijeli do Mnichova bylo krátce po půl desáté. V Mnichově bylo zataženo, ale nepršelo. Autobus nás zavezl přímo k Televizní věži, jejíž prohlídku jsme měli v plánu. Paní učitelky šly zakoupit vstupenky na věž a my jsme si mohli prohlédnout malý krámek se suvenýry. Do výtahu jsme se vešli po dvou skupinkách. Věž byla vysoká 291 m, výtah jel rychlostí 7m/s a tak než jsme se nadáli byli jsme nahoře. Z věže byl nádherný výhled na celý Mnichov. Byli odtud vidět Alianz aréna, Olympijský stadion, věž BMW a plno dalších skvostů Mnichova. Asi po půl hodině jsme znovu nasedli do autobusu a vyrazili směr centrum. Když jsme dorazili na náměstí, které se nazývá Marienplatz , šli jsme se podívat na dominantu Mnichova Frauenkirche. Po prohlídce Frauenkirche někteří vyrazili do kostelu sv. Petra a jiní dostali rozchod. Rozchod trval asi hodinu. Po rozchodu jsme se vydali směrem k autobusu a chystali se na návrat domů.
Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v Rodingu, kde nám dívky ze zdejší školy ukázaly, jak vypadá jejich škola.
Oproti naší škole je to luxus. Ve škole mají: bazén, zvláštní učebnu na dělání domácích úkolů a spoustu dalších věcí, o kterých se nám může jenom zdát. Domů jsme se vrátili okolo 20 hodiny značně unaveni a vyčerpáni. Ale musím říct, že ten výlet stál za to!!!
Jakub Jarošík, 7.B



















Mnichov. Mnichov. Mnichov. Mnichov.

[Zpět na hlavní stránku]